Přibližně 90 % všech bitcoinů, které kdy budou existovat, bylo vytěženo, protože rychlost a obtížnost sítě překonávají rekordy.
Bitcoin, největší kryptoměna v kryptografickém průmyslu, je často nazýván „digitálním zlatem“ díky svým vlastnostem uchovatele hodnoty s konečnou zásobou.
Celková nabídka této kryptoměny je omezena a předem definována na pouhých 21 milionů; jakmile jsou tyto mince vytěženy, žádné další už nemohou vzniknout.
Dokud však není tohoto limitu dosaženo, vznikají nové mince prostřednictvím procesu známého jako těžba – matematicky složitého a vysoce konkurenčního procesu přidávání a ověřování dávek (neboli bloků) transakcí do veřejného blockchainu Bitcoinu.
Tento nedostatek je nyní ještě zřetelnější, protože podle údajů serveru Blockchain.com bylo vytěženo 18,89 milionu, tedy zhruba 90 % všech mincí, které kdy budou existovat.
Bitcoinu trvalo téměř 13 let, než se dostal až sem poté, co byl 9. ledna 2009 jeho pseudonymním tvůrcem Satoshi Nakamotem vytěžen první blok – známý také jako blok Genesis.
Těžba zbývající části zásoby však nebude tak rychlá. Vzhledem k funkci půlení bitcoinu se očekává, že zbývajících 2,1 milionu bitcoinů bude vygenerováno do roku 2140, tedy až za 119 let.
K půlení, které je základním pilířem deflační měnové politiky Bitcoinu, dochází po každých 210 000 vytěžených blocích, tedy přibližně každé čtyři roky, čímž se snižuje odměna, kterou těžaři za své úsilí dostávají. Každá událost půlení snižuje emisní poměr Bitcoinu, dokud se do oběhu nedostanou žádné další nové mince.
V současné době těžaři Bitcoinu dostávají za každý nalezený blok 6,25 BTC, přičemž po dalším půlení se odměna sníží na 3,125 BTC.
K další takové události by podle datového dashboardu Clark Moody Bitcoin mělo dojít v květnu 2024.
Bitcoin hashrate, těžební obtížnost lámou rekordy
Další dva klíčové ukazatele bitcoinu mezitím také nedávno dosáhly nových milníků, což naznačuje, že se síť plně vzpamatovala z masivního zásahu Číny proti kryptoměnám a následné migrace těžařů na nové pastviny.
V květnu Čína zakázala regulovaným finančním institucím nabízet služby související s kryptoměnami, jako je obchodování, zúčtování a vypořádání transakcí. Později téhož měsíce začala země účinně potírat těžbu bitcoinů, což donutilo velké společnosti přesunout své operace do zahraničí.
V důsledku toho začala trpět hashrate Bitcoinu, která v červenci klesla na letošní minimum 84,79 EH/s.
Síť se však postupně vzpamatovávala, přičemž hashrate dosáhla historického maxima 181,77 EH/s a překonala předchozí rekord 180,66 EH/s zaznamenaný letos v květnu, podle Blockchain.com.
(Zdroj: Blockchain.com)
Obtížnost těžby bitcoinů – měřítko toho, jak obtížné je těžit nové mince – dosáhla následující den rovněž nového historického maxima 24,45 bilionu, čímž od poslední úpravy poskočila o celých 8,33 %.
Podle serveru BTC.com se jedná o největší nárůst od srpna letošního roku.
Spolu s rostoucím hashrate by to mohlo naznačovat, že se do závodu zapojuje mnoho nových těžebních strojů, což zvyšuje konkurenci mezi těžaři.
Cena bitcoinu – 13. prosince 2021 (zdroj: Crypto.com)
Přes silné základy sítě se ceně bitcoinu nepodařilo konsolidovat nad úrovní 50 000 dolarů, které včera večer krátce dosáhla. Přední kryptoměna za poslední den klesla o 0,8 % a podle CoinGecko mění majitele kolem 48 840 dolarů.
