Jen za posledních 10 let přibylo na dluhu více než 11 bilionů dolarů, přičemž 5 bilionů dolarů je přímým důsledkem výdajů na dluh iniciovaných Bidenovou administrativou.
Státní dluh USA dosáhl tento měsíc svého historického maxima a překročil 31 bilionů dolarů.
Jen za posledních 10 let přibylo na dluhu více než 11 bilionů dolarů, z čehož 5 bilionů dolarů bylo přímým důsledkem výdajů na dluh, které v roce 2020 iniciovala Bidenova administrativa.
Graf znázorňující velikost amerického dluhu v letech 1922 až 2022
Podle Výboru pro odpovědný federální rozpočet zahrnuje částka 5 bilionů dolarů stimulační zákon podepsaný prezidentem Bidenem ve výši 1,9 bilionu dolarů, několik nových výdajových iniciativ schválených Kongresem a plán na odpuštění dluhů ze studentských půjček, který by měl stát téměř 400 miliard dolarů.
Ačkoli mnozí ekonomové tvrdí, že určitá úroveň zadlužení je nezbytná pro stimulaci růstu, současný státní dluh překonává všechny dosud známé hranice. Přední světová ekonomika má deficit, přičemž poměr dluhu k HDP v současnosti činí 137 %. Částka 31 bilionů dolarů, kterou Spojené státy dluží, převyšuje 25 bilionů dolarů HDP, které v letošním roce dosáhly.
Navzdory snaze vlády snížit deficit pro fiskální rok 2022 ekonomové očekávají, že v příštích třech letech vzroste více, než se původně předpokládalo. Důvodem jsou především rostoucí úrokové sazby, které zvyšují úrokové náklady, což podle mnohých státní dluh dále zvýší.
Vzhledem k tomu, že značné části dluhu jsou splatné, bude je třeba nahradit dalšími půjčkami, přičemž úrokové sazby se budou zvyšovat. Nahrazení dluhu ve výši 31 bilionů dolarů při sazbě 3,2 % by přineslo úrokové náklady ve výši 1 bilionu dolarů ročně.
Současné ekonomické podmínky znamenají, že by si USA musely půjčovat více peněz, aby mohly splácet úrokové sazby. Vzhledem k tomu, že vládní výdaje rychle převyšují daňové příjmy, deficit se bude nadále zvyšovat. Klesající ekonomika směřující do recese již zasadila trhu těžké rány a zlikvidovala miliardové zisky. Ztráty, které utrpí drobní investoři, znamenají nižší daně z kapitálových výnosů, zatímco ztráty, které utrpí institucionální investoři, snižují celkovou výši korporátních daní, které vláda vybere.
Přestože pandemie COVID-19 tento problém ještě zhoršila, začal tento problém dávno před rokem 2020. Rostoucí zadlužení visí nad americkou ekonomikou již od konce 90. let a explodovalo v roce 2007 s nástupem velké finanční krize. Řešení trosek, které po sobě zanechaly nadměrně zadlužené finanční instituce, si vyžádalo agresivní kvantitativní uvolňování (QE), což vytvořilo pevný základ pro další recesi.
